08.03.2019 10:44


V Muzeu romské kultury vzpomínají na oběti holokaustu

Autor: Patrik Švec | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Muzeum romské kultury v Brně si už po dvacáté připomnělo výročí zahájení transportů evropských Romů do koncentračního tábora Osvětim v Polsku. Letošního pietního aktu se zúčastnila řada osobností nejen českého politického a kulturního života. Shodli se, že z minulosti je třeba se poučit.

Pietní akt v Muzeu romské kultury. Foto: Patrik Švec

Brno – Ve čtvrtek odpoledne si návštěvníci Muzea romské kultury připomněli oběti genocidy Romů za druhé světové války. Hosté položili k pietnímu místu věnce a zazněla i čtená svědectví přeživších. Muzeum pořádá pietní akt v den výročí zahájení transportů Romů z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava do koncentračního tábora Osvětim v Polsku. Letos se této akce zúčatnil i náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc, ombudsmanka Anna Šabatová nebo německý velvyslanec v Česku Christoph Israng. Mezi hosty nechyběl ale ani starosta městské části Brno-sever Martin Maleček.

Ředitelka muzea Jana Horváthová hned v úvodu setkání připomněla, že tragický osud nepostihl jen české Romy. V koncentračních táborech jich zahynulo až dvacet tisíc z celé Evropy. Upozornila na to, že se tragédií celá česká společnost nezabývá. „Jedna celá etnická menšina byla z protektorátu zcela vyvražděna. Přesto tu zprávu sdílí jen zasvěcení," řekla Jana Horváthová. Připustila ale, že se situace pomalu lepší. Za posledních dvacet let se toho hodně změnilo. V posledních letech možná nejzásadněji,“ řekla Horváthová. Narážela tak třeba na to, že vláda v roce 2017 rozhodla o odkoupení vepřína v Letech. Po jeho demolici má na místě vzniknout památník romského holokaustu. „Možná žijeme v přelomové době a ani si to neuvědomujeme," poznamenala Horváthová.

Odkoupení vepřína v Letech státem ocenila i zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková. „To místo bude konečně důstojnou vzpomínkou,“ řekla Štěpánková. Podle ní jsou i dnes Romové vystaveni diskriminaci a nenávistné rétorice. Tomu je, jak sama říká, třeba čelit. „Česká společnost Romům dluží mnoho," poznamenala Štěpánková. Podle ředitele památníku v Terezíně Jana Roubínka je pak důležité chránit zejména státní instituce. „Choďme volit a volme uvědoměle," vyzval Roubínek.

Česká ombudsmanka Anna Šabatová upozornila na to, že k romskému holokaustu došlo jen kvůli vyčlenění Romů ze společnosti. „Společnost je nepovažovala za svou součást," řekla Šabatová. Zároveň dodala, že pokud má někdo tendenci někoho vyčleňovat, společnost by měla včas zasáhnout. Zmínila pak třeba slavnosti v Terezíně, kde přítomnost Romů postrádá. „Slavnost v Terezíně se nazývá národní. Romové tam ale viditelně přítomni nejsou," poznamenala Šabatová.

Že se v přístupu k Romům v Česku blýská na lepší časy připustil i starosta městské části Brno-sever Martin Maleček. „Možná se blížíme k nějakému přelomu," řekl Maleček. Dále zmínil, že se městské části podařilo vyčlenit peníze na opravu náměstí nedaleko Muzea romské kultury. „Věřím, že se náměstí vrátí svému původnímu účelu. Že to bude místo, kde se budou všichni potkávat," řekl Martin Maleček. Peníze Romům přislíbil i německý velvyslanec v Česku Christoph Israng. „Německá vláda se bude finančně podílet na podobě památníku v Letech," slíbil Israng.

Pietní vzpomínku hudebně doprovodila Marta Balážová a Tibor Žida. Na události spojené s romským holokaustem pak krátce zavzpomínal Jan Hauer, jehož předci zahynuli v koncentračním táboře.

Klíčová slova: pieta, holokaust, Romové, historie

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.