19.03.2018 18:33


Zájem o terapii tmou se v České republice každým rokem navyšuje

Autor: Zuzana Šikalová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Odpočinout si od ruchů každodenního života, srovnat si mysl a naučit se být sám se sebou. To vše nabízí pobyt ve tmě. Za někým mohou přijít i bytosti z jiného světa. Každý si v pobytu najde to, co hledá nebo potřebuje, nebo naopak zjistí, že tato metoda není pro něj. O terapii tmou má v České republice zájem stále více lidí. To dokazují také rezervace pobytů na několik let dopředu. Pobyt ve tmě si vyzkoušela i Lucie Bezová.

Česká republika - Zkusit si týden žít v naprosté tmě a sžít se sama více se sebou si díky pobytu ve tmě vyzkoušela Lucie Bezová. „ Byla jsem v takovém životním období, kdy jsem úplně nevěděla co dál, takže jsem si chtěla trochu srovnat myšlenky v hlavě a pochopit kam mám pokračovat.  Dělám tibetský buddhismus, což je hodně o rozvoji mysli, a tak jsem chtěla okusit i jinou zkušenost," říká. V České republice se zájem o pobyt ve tmě každým rokem navyšuje.

Tento typ terapie do České republiky přivezl doktor Andrew Alois Urbiš, který se na svém působišti v Beskydském rehabilitačním centru na Čeladné rozhodl využívat poznatky starověkých filosofií a tradiční východní medicíny, kterou skloubil také s poznatky medicíny moderní. Nyní má ovšem dlouhodobě obsazeno a nové závazné rezervace přijímá až na roky 2020 a 2021. Nabídka míst se po Česku v průběhu posledních let rozrostla na bezmála dvanáct dalších pracovišť, jež tyto služby nabízí. Ne vždy se však jedná o kvalitní pracoviště. „Je hodně důležité, jaké místo si člověk vybere. Aby byl průvodce v tomto směru vzdělaný a věděl jakým stylem vám pomoci, pokud je nějaký problém a nezvládáte to," konstatuje Bezová. Ceny pobytu se pohybují od 850 korun k 2000 korunám za noc.

Dle slov Urbiše vznikl po roce 1989 tlak na zvyšování produktivity a snižování nákladů. Snahou o budování kariéry, nadprůměrnou pracovní zátěží, přepracováním, únavou, stresem a emoční vyčerpaností vyvoláváme přetížení centrální nervové soustavy a vzniká řada psychosomatických chorob. „Lidský organismus nemá potřebné podmínky k regeneraci a vzrůstá jeho celkové opotřebení," vysvětluje Urbiš. Také Bezová přiznává, že první dva dny víceméně prospala. „Vždycky jsem se probudila, došla jsem si na záchod, dala jsem si sprchu a okamžitě zase usnula. Tím, jak je tělo vlastně neustále zatížené všemi možnými vjemy, světlem a podobně, tak vážně jenom odpočívá. Třetí den už jsem se tak nějak rozkoukala, zorientovala jsem se v prostoru a od čtvrtého dne už se začínaly dít docela zajímavé věci," vzpomíná Bezová.

Podle doktora Kamila Ramíka, který si pobyt také na vlastní kůži vyzkoušel, se ve tmě zpomalí a zklidní mysl, což je prvním a nejsilnějším vjemem a podle něj také tím nejpodstatnějším. Od něj se následně odvíjí i další účinky terapie tmou. Jelikož zrak obstarává až 90% senzitivních vjemů, tak pokud je odstraníme, musí zákonitě dojít ke snížení aktivity mozku. „Je to tma, ve které se nerozkoukáte. Takže i když máte oči otevřené, je to jako kdyby byly zavřené," popisuje Bezová momenty, kdy ležela na posteli, dívala se do tmy, ale zároveň dokázala astrálně cestovat. „Zvládla jsem oddělit mysl od těla. Ta vyletěla nad něj a dostala se do vesmíru, nebo na místa, která bych chtěla vidět. Taky se mi zjevil jogín, který mě přišel navštívit,“ vzpomíná.

Miroslav Čonka, u kterého pobyt v Hodoníně u Kunštátu Bezová absolvovala, uvádí, že přibližně třicet procent pacientů svůj plánovaný počet dnů nedokončí. „Buď mají například strach ze tmy, nebo sami se sebou nevydrží. „Že by někoho vyloženě vyplašil například nějaký vhled do astrálu nebo jemnohmotných světů se neděje," ujasňuje Čonka a dodává, že to se otevírá lidem až v moment, kdy jsou připraveni.  „Být sám se sebou je náročnější, než jsem si myslel a v tu chvíli jsem to úplně nezvládl. Není to úplně pro každého," přiznává Matěj Brothánek, jež je jedním z těch, kteří svůj pobyt ukončili předčasně.

Čonka vysvětluje, že absolutní tma zvyšuje tvorbu serotoninu, který má velký vliv na pohodu a dobrou náladu člověka. Lidé, u kterých je hladina tohoto hormonu snížena, mají vyšší sklony k agresi, problémy s úzkostmi, nervozitou, se spánkem a únavou, hůře snášejí stres a zátěže a častěji se v noci budí. Urbiš dodává, že terapie tmou může ovlivňovat také produkci melatoninu a takto pomáhá působit preventivně proti onkologickým onemocněním a poruchám metabolismu. Dále účinně působí proti syndromu vyhoření, je vhodnou metodou při únavovém syndromu, zvyšuje citlivost zraku a sluchu a regeneruje psychiku. „Další týden po ukončení pobytu mi stačily dvě hodiny spánku denně. Byla jsem zároveň v takové obrovské euforii a měla jsem pocit, že furt někde lítám, že mi chvíli zabralo, než jsem se dostala zase na zem," směje se Bezová.

Klíčová slova: pobyt ve tmě, terapie tmou, andrew urbiš,

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.