14.04.2012 12:06


Zájemci diskutovali o náboženském mozku

Autor: Tereza Ševelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Neurovědec a religionista Martin Lang ve čtvrtek večer vystoupil v brněnské kavárně Salon Daguerre. Představil současné trendy ve výzkumu vztahu náboženství a nervové soustavy člověka.

Brno Vědec v oboru religionistiky a neurověd, které zkoumají nervovou soustavu člověka za pomoci biologie, lékařství, psychologie, filosofie a dalších, Martin Lang, přednášel a následně vedl diskuzi. To vše v programu Salon Daguerre Society Circus. Tři desítky účastníků byly natěsnány v malé místnosti. Nedostatek židlí zájemce neodradil, a tak někteří o náboženském mozku diskutovali i vestoje.

Martin Lang zahájil přednášku vysvětlením základních pojmů a představením některých přístupů k náboženskému prožívání. Dvěma základními jsou teorie o mozku jako přijímači, respektive vysílači. Mozek-přijímač je podle stoupenců teorie konstruován tak, aby boha přijímal. Oponenti naproti tomu považují mozek za vysílač a náboženství za produkt mozkové činnosti člověka.

Martin LangSnímání mozkové činnosti při náboženském prožívání člověka, například při meditaci či modlitbě, je jednou z metod výzkumu vztahu náboženství a nervové soustavy. Další oblastí výzkumu je měření tloušťky a povrchu mozkové kůry, ze kterého by mohlo být možné zkoumat změny vzniklé náboženskými prožitky. „V průběhu života se používáním některé části mozku zvětšují,“ uvedl Lang a demonstroval tento fakt na příkladu londýnských taxikářů, kteří musí být schopni pohybovat se dvanáctimilionovým městem bez použití mapy či navigace. „Podle četných výzkumů mají tito taxikáři výrazně zvětšenou část mozku zodpovědnou za prostorovou orientaci,“ potvrdil neurovědec výsledky šetření, které by se obdobným způsobem dalo využít při výzkumu změn mozku následkem dlouhodobého náboženského prožívání. Třetí směr výzkumu zjišťuje vliv poruch na zbožnost člověka. V této oblasti se vědci zaměřují hlavně na epileptiky, kteří někdy zakoušejí mystické či náboženské zážitky. Sledováním epileptického mozku by vědci mohli poodhalit úlohu zasažených částí v náboženském prožívání.

Neurovědci jsou dnes schopni určit, které části mozku se aktivují při některých činnostech. Mají ale problém identifikovat část mozku zodpovědnou za náboženské prožitky. „Prožívání náboženství je velmi komplexní proces, člověk zapojuje  různé části mozku. Nedá se ukázat na jediné místo, kde by sídlilo náboženství,“ vysvětlil Lang. Odříkávání modliteb, spínání rukou, rozhovor, zpěv či přemýšlení aktivují centra řeči, pohybu nebo myšlení. Nepodařilo se však najít znaky, které by odlišovaly činnosti vykonávané jako náboženské od stejných činností dělaných bez duchovního úmyslu. „Říkání modlitby vypadá na snímacím zařízení stejně jako recitace oblíbené básně,“ upozornil vědec.

Závěrem Martin Lang varoval před ukvapenými soudy. „Základy experimentů jsou vědecké, ale interpretace poznatků je často za hranicí vědeckosti, nezřídka se jedná o pouhé spekulace. Z experimentu je možné vyvodit v podstatě cokoli, co se vědci hodí. Je třeba, aby byl daný předpoklad objektivně ověřitelný. To je však u tak abstraktní veličiny, jakou je prožívání, poměrně komplikované,“ poznamenal Lang.

Účastníci uvítali možnost otevřené diskuze v průběhu přednášky a téměř nepřetržitě kladli dotazy a směřovali tematický vývoj výstupu. Někteří si poupravili názor na náboženství jako takové „Dnešní večer mi nabídl pohled z nové perspektivy. Náboženství jsem považovala za předmět učení, který se předává tradicí a zvyklostmi. Možnost náboženství, které vychází z člověka samého je pro mě velmi zajímavá,“ vyjádřila se studentka psychologie Anna Karásková. Jiní byli naopak zklamaní. "Čekala jsem, že Lang půjde víc do hloubky. Doufala jsem, že odpoví na některé avizované otázky, například je-li možné objasnit náboženské prožitky vědecky. Ve výsledku ale jen řekl, že to může být jakkoli," okomentovala vědcův výstup univerzitní pedagožka Lenka Fořtová.

Martin Lang je doktorským studentem religionistiky na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tamtéž, po obhájení diplomové práce zabývající se neurofyziologickými základy religiozity, získal v roce 2011 magisterský titul. Nyní je členem týmu začínajících vědců pracoviště pro experimentální výzkum náboženství při ústavu religionistiky brněnské Filosofické fakulty. Pracovníci této experimentální laboratoře s názvem LEVYNA se zaměřují na zkoumání náboženství z vědeckého hlediska, především propojením poznatků z oborů religionistiky a psychologie. „Náboženství a rituály ovlivňují fyzickou stránku člověka, jeho tělo a mozek. Jak tento vliv vypadá mě velmi zajímalo, přes psychologii jsem se dostal k vědeckému zkoumání vztahu mozkové činnosti a náboženského prožívání,“ nastínil svou cestu k oboru religionista Martin Lang. Vědecký přístup k náboženství a jeho vlivu na nervovou soustavu člověka je rozšířený ve Spojených státech amerických, Dánsku či Velké Británii. „V Česku je zatím spíše okrajový, ale má velký potenciál“ uzavřel vědec Lang.

 


Klíčová slova: Náboženství, mozek, religionistika, neurověda, psychologie, filosofie, prožívání, mystický, orientace, Londýn, taxi,

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.