06.04.2014 12:57


Zapisovatelka pro sluchově postižené studenty navštívila více než sto předmětů

Autor: Irena Diatelová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Masarykova univerzita zřídila před čtrnácti lety Středisko Teiresiás. Usiluje o to, aby co nejvíce zpřístupnilo studium pro studenty se specifickými nároky. Jednou ze služeb, kterou mohou nedoslýchaví nebo neslyšící studenti využít, je zapisování na přednáškách. Jednatřicetiletá Věra Frančáková tímto způsobem pomáhala studentům šest let.

Z pajdáku na fildu, z fildy do kampusu a pak znovu na pajdák. Jednatřicetiletá Věra Frančáková absolvovala podobné kolečko po Brně téměř každý den. Pracovala totiž jako zapisovatelka pro studenty se sluchovým postižením. „Před šesti lety jsem se přes inzerát v ISu dostala do Střediska Teiresiás spadajícího pod Masarykovu univerzitu. Středisko se snaží pomáhat lidem se specifickými nároky na studium. Například tím, že za nimi na hodinu posílá zapisovatele, tlumočníka do znakového jazyka nebo asistenta. Studentům je tato služba poskytována zdarma,“ popisuje Frančáková.

Věra Frančáková pracovala šest let jako zapisovatelka pro studenty se specifickými nároky. Foto: archiv Věry FrančákovéKdyž začínala, neuměla psát rychle a ani všemi deseti. Všechno se učila za běhu. „Chtěla jsem mít zapisování jako práci na hlavní pracovní poměr, proto jsem chodila, jak nejčastěji jsem mohla. Tři předměty za den, pět dní v týdnu, šest let. Navštívila jsem určitě přes stovku předmětů – i víc. Nejčastěji jsem jezdila na pedagogickou, filozofickou a ekonomickou fakultu,“ upřesňuje.

 

Stejné vtipy

Zapisovatel nerozhoduje, co je z přednášky důležité a co ne. Měl by zapisovat všechno. I hmm. Nebo vtip, aby student pochopil, čemu se ostatní smějí. „Problém nastává u matematických výrazů, nedají se rychle napsat do počítače. Píšu je ručně na papír,“ vysvětluje Frančáková. Jakmile studenti obdrží zápisy, neměli by je poskytovat třetí osobě. „Všechno má svá pravidla,“ zdůvodňuje Frančáková. „Já zase nemůžu začít pracovat, dokud student nedorazí na přednášku. V tom spočívá nevýhoda téhle práce.“

Frančáková zároveň studovala český jazyk a literaturu na filozofické fakultě. Podle toho si snažila vybírat i přednášky. „Občas jsem jako zapisovatelka byla na hodině, kam jsem před pár lety chodila jako studentka. Nic se nezměnilo, učitelé opakovali to, co kdysi. Dokonce i vtipy byly stejné,“ vzpomíná Věra. V současné době se už zapisováním neživí, přesto ji práce bavila. „Oproti jiným pracem to nebylo namáhavé, navíc za pěkné peníze. Proto jsem tam vydržela tak dlouho, byla jsem služebně nejstarší,“ dodává. 

Klíčová slova: zapisování pro studenty se specifickými nároky, Středisko Teiresiás

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.