04.04.2019 17:37


Zapsat se a darovat naději. Registr dárců kostní dřeně se rozšířil o desítky lidí

Autor: Dalibor Máslo | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Po vzoru náborů z Prahy či Plzně uspořádali studenti v úterý přijímání nových dárců kostní dřeně v prostorách Masarykovy univerzity. Dobrovolní zájemci vyplnili dotazník a po pohovoru s přítomnou zdravotnicí absolvovali odběr vzorku DNA. Poté se zařadili do registru, který v Česku obsahuje asi pětaosmdesát tisíc dárců.

Nábor nových zájemců do registru kostní dřeně přilákal studenty i veřejnostBrno - Do registru se mohli potenciální dárci zapisovat v úterý ve vstupní hale Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Jedinými kritérii bylo splnění věkového limitu od osmnácti do pětatřiceti let, dobrý zdravotní stav a ochota pomoci. Odběry kostní dřeně jsou časově nenáročně, každému dárci zabraly kolem čtvrt hodiny.

Akce pořádaná studentskou neziskovou organizací Mise naděje cílila především na studenty, přijít sem ovšem mohl kdokoliv. „Vybrali jsme si jednu z největších fakult, abychom zachytili co nejvíce lidí. Primárně cílíme na studenty, kteří nás tady v hale nemohou přehlédnout, ale uvítáme i širší veřejnost,“ vysvětlila hlavní organizátorka Hana Petrášová. Podle jejích odhadů může jedna událost přivést i kolem stovky nových dárců. „Většina registrovaných ovšem není v reálu nikdy oslovena. V průměru je vhodný každý pátý dárce, tím spíše je pak potřeba jejich řady rozšiřovat. Stejně tak v případě nemocných se dárce najde jen pro zhruba tři čtvrtiny pacientů,“ dodala pořadatelka.

Vhodný dárce je v databázi vybírán porovnáváním genetické informace, která musí být co nejpřesnější. Z toho důvodu se často upřednostňují především rodinní příslušníci. „Někdy se ale v rodině nikdo vhodný neobjeví. V takovém případě využíváme celosvětový registr, díky čemuž se násobí jeho pokrytí,“ popsala zdravotnice Věra Šilerová.

Oslovený dárce si pak může vybrat mezi odběrem v celkové narkóze nebo pomocí separátoru, který funguje podobně jako při odběru krve či krevní plazmy. „Hodně nám pomáhá rozvoj technologie, jak u odběrů, tak i u hledání co nejvhodnějších osob,“ doplnila Šilerová k pokroku v medicíně. Oba způsoby odběrů mají srovnatelnou účinnost a proto nezáleží na tom, jaký si člověk vybere. 

Možnost někomu pomoci bývá dle Petrášové nejčastější motivací, která zájemce o registraci přivede. Na tom se ostatně shodují i nově zapsaní dárci. „Je to jen trocha námahy. Výměnou za to je naděje pro někoho, kdo ji potřebuje,“ myslí si studentka sociální antropologie Pavlína Karbasová, která se zapsala spolu s dalšími. „Znám sice dost lidí, kteří už v databázi jsou, ale ještě nikoho, koho by nemocnice přímo oslovily,“ připustila Karbasová.

V Českém národním registru dárců dřeně se aktuálně eviduje kolem osmdesáti pěti tisíc osob. Ti tak tvoří zlomek z celosvětových třiceti pěti milionů. Odebranou tkáň využívají lékaři k léčbě dlouhodobě nemocných pacientů, nejčastěji v případě leukémie či jiných onemocnění. Vyjma nemocnic se chystají další nábory třeba v Opavě či Olomouci.

Klíčová slova: Kostní dřeň, dárcovství, MUNI, Mise naděje, registrace

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.