30.04.2019 21:36


Zasahují proti extremistům a fotbalovým chuligánům. Policejní koně pomáhají i při pátracích a hlídkových akcích

Autor: Sára Davidová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Policejní koně jsou nedílnou součástí pořádkové služby Policie České republiky. Pomáhají zasahovat na demonstracích proti extremistům, během pátracích akcí po pohřešovaných osobách, i při hlídkových službách v těžko přístupných terénech a rekreačních oblastech. Na kulturních a společenských akcích reprezentují policii. Koně musejí být vždy pod kontrolou a psychicky vyrovnaní, protože se ve službě často dostávají do vyhrocených a stresových situací.

Brno – Historie jízdních bezpečnostních sborů v Československu se začala psát 28. října roku 1918, kdy bylo po rozpadu monarchie zachováno jak četnictvo, tak i policie. V té době se jízda využívala v počátečních stádiích demonstrací či srocení, kdy bylo možné rozptýlit dav pouze tlakem masy koní, a také při slavnostních přehlídkách a ceremoniích. V období protektorátu se počet koní postupně snižoval kvůli špatnému zásobování. Po druhé světové válce byla převážná část jízdy přesunuta do pohraničí, odkud se pak v roce 1948 vracela zpět do velkých měst. V roce 1949 byly jezdecké oddíly postupně rušeny a koně tak na víc než tři desetiletí z ozbrojených složek zmizeli.

Po pádu komunistického režimu se začala Česká republika k jezdecké tradici znovu vracet. V Praze byla jízdní policie zřízena v roce 1991 a postupně vznikaly i další oddíly v Brně a Zlíně. Z Moravan a Žebětína se brněnská jízdní policie v roce 1996 přesunula do Medlánek, kde sídlí dodnes. Společně s oddělením služební hipologie má v areálu zázemí i remontní stáj (stáj cvičící mladé koně, pozn. red.). „V současné době má oddělení Jihomoravského kraje čtrnáct služebních koní a čtyři ve výcviku,“ uvedl vedoucí oddělení hipologie krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Libor Blažek. Krajské ředitelství hlavního města Prahy má šestnáct koní a Zlín devět.

Při výběru budoucích policejních koní hraje roli hned několik aspektů – exteriér, chody, zdravotní stav, barva (vybírají se především tmaví koně, jelikož bělouši budí pozornost) a charakterové vlastnosti. „Koně nakupujeme zpravidla ve třech až čtyřech letech převážně z českých státních hřebčinců Písek a Tlumačov,“ vysvětluje Blažek. Pro policejní účely jsou využíváni hlavně teplokrevníci, kteří nejdříve procházejí základním výcvikem v remontní stáji a po jednom roku a složení zkoušek nastupují do výkonu služby v jednotlivých útvarech hlídkové služby.

I po převedení do těchto útvarů probíhá další výcvik. Koně jsou v tréninku vystavováni rušivým jevům, kterými jsou například dýmovnice, oheň, prapory či střelba. Musí také zdolávat překážky, přecházet přes různé předměty či lávky. Učí se pracovat ve formacích, postupovat v rojnici a vytlačovat. Zkoušky musí koně podstoupit každé dva roky, poté jsou rozřazováni do dvou kategorií – hlídkoví koně a koně pro speciální účely.

Trénink by měl být vyvážený. Brněnští služební koně mají vždy na týden dopředu připravený plán, podle kterého pak probíhá jak drezurní, tak skokový výcvik a se svými jezdci chodí i do terénu. Pravidelně se konají i společné výcviky, kde se trénuje například vytlačování davu, střelba, srážení předmětů, průchod zúženými prostory nebo práce ve formacích.

„Koně jsou využíváni jako donucovací prostředek například na demonstracích. Dle mého je to nejhumánnější způsob už díky psychologickému efektu. Když proti zástupu lidí cválá osm koní, tak tam nikdo stát nezůstane,“ upřesňuje Blažek a dodává, že k osobním střetům lidí a koní dochází například u levicových extremistů, kteří jsou často pod vlivem psychotropních látek a situaci si neuvědomují. Podle něj se ale nestává, že by bylo demonstrujícím lidem ublíženo. Naopak se už stalo, že jeden z demonstrantů hodil pod koně výbušku a tím mu způsobil tržnou ránu na břiše.

Kvůli tomu, aby bylo zraněním předcházeno, jsou policisté i koně vybaveni speciálními ochrannými pomůckami. Zvířata při bezpečnostních opatřeních nosí protiúderové komplety, chrániče na plece a končetiny a plexisklové chrániče přes oči. K vybavení policistů pak kromě přileb, rukavic, vest nebo chráničů kolen, patří i obušek a mobilní komunikační a navigační technologie.

„Jezdit jsem se naučil až po nástupu k policii, zkušenosti jsem předtím neměl. Někde jsem zahlédl jízdní policii a zalíbilo se mi to natolik, že jsem se rozhodl, že to chci taky dělat. Na této profesi mne nejvíc baví práce se zvířaty,“ svěřuje se policista Radek Šejstal, který se během dvaceti let ve službě zúčastnil téměř všech bezpečnostních opatření, ve kterých byla jízdní policie nasazena. „Nejsilnějším zážitkem jsou pro mě demonstrace v roce 2008 v Janově, což byla jedna z nejmasovějších akcí pravicových extremistů proti Romům. Byly nasazeny kompletně všechny pořádkové jednotky, těžkooděnci, psovodi, jízdní policie, vrtulník i obrněné transportéry,“ vzpomíná policista.

U zásahů, kterých se jízdní policie účastní, záleží především na období. V sezónách fotbalových utkání, zpravidla od dubna do konce října, jsou výjezdy častější. To mohou policisté na koních vyjíždět i několikrát do měsíce. V souvislosti s pravicovými a levicovými demonstracemi záleží na společenském klimatu a na rostoucí síle toho kterého uskupení. V každém roce je situace jiná.

Mimo Policii České republiky využívá koně ve službě i městská policie v Praze, Ostravě a Pardubicích. Koně v jejich gesci působí jednak v hlídkových službách a při pátracích akcích, ale spolupracují také s Policií ČR. Pravidelně se konají i soutěže Mezinárodního policejního mistrovství České republiky v jezdectví. V rámci toho musí policisté z několika zemí zvládnout drezurní úlohu, parkur i pevné překážky v crossové jízdě. Další ročník mistrovství se bude konat v sobotu 25. května v jezdeckém areálu na Panské Líše v Brně.

Klíčová slova: jízdní policie, koně, Policie České republiky, hipologie, demonstrace, extremismus, fotbalová utkání

Fotogalerie

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.