01.11.2011 21:38


Zbytky ze dvou restaurací nasytí sedmdesát lidí

Autor: Alena Augustová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Ekonomika

Politiku se společenským aktivismem originálně propojuje celosvětové hnutí Food not bombs – tedy jídlo, ne zbraně. Z potravin, které by se jinak vyhodily, protože je v obchodech nestačili prodat, vaří aktivisté vegetariánské a veganské jídlo a rozdávají ho zájemcům. Brněnská skupina Food not bombs (krátce FNB) rozdává jídlo každou sobotu v parku pod Janáčkovým divadlem.

Autor: Alena Augustová

Brno Jídlo potřebným už rozdává několik charitativních organizací. Skupiny hnutí Food not bombs ale rozdávají jen potraviny, které by jinak někdo jiný vyhodil. „Chceme tím upozornit na to, jak se plýtvá potravinami. Spoustu jídla vyhodíme a přitom na ulicích i vyspělých zemí hladoví lidé. Utrácíme neuvěřitelné částky za zbrojení, ale někteří lidé nemají co jíst," upozornil člen brněnské skupiny Food not bombs Peter Tkáč.

Brněnští členové dobrovolnické skupiny FNB vybírají jídlo z několika restaurací zdravého životního stylu. Chodí si pro něj každou sobotu chvíli před zavřením a zbytky polévek, omáček a placiček, které by jinak skončily v kanále, nasytí o hodinu později několik desítek lidí. „Pražská skupina pro změnu shání jídlo v kontejnerech u supermarketů, kde často končí čerstvá, jen méně atraktivně vypadající zelenina. My obchody obcházet nemusíme. Ze dvou restaurací máme tolik jídla, že se z toho dosyta nají i sedmdesát lidí," uvedl Tkáč. Zároveň přiznává, že způsob získávání nepotřebné zeleniny nemusí být úplně legální. „Podle zákona to jde vykládat tak, že kontejner je majetek supermarketu a neměli bychom z něj nic brát, ale přece to vyhodili, dali najevo, že to nepotřebují. Proč by si to tedy nemohl vzít někdo jiný? Z morálního hlediska na tom nevidím nic špatného," sdělil Tkáč.

Řízky ani sekanou by zájemci od aktivistů FNB nedostali. Rozdávají totiž pouze vegetariánské nebo veganské jídlo. „Zvířata nemusí trpět, aby se lidé nasytili," vysvětlil Tkáč, který je sám vegan. Maso, které aktivisté někdy od restaurací dostanou, předávají jiným organizacím, které také rozdávají jídlo potřebným. Tím, že nepoužívají maso, se také FNB kuchaři snadněji vyhnou tomu, že by vařili z něčeho zkaženého. „Nahnilou zeleninu přece pozná každý, kdežto salmonelu v mase rozeznáte těžko" řekl Tkáč.

Food not bombs je celosvětové hnutí. Na sobě nezávislé skupinky kromě vaření různými způsoby upozorňují na zbrojení a další problémy spojené s politikou. Ne všichni jsou z tohoto aktivismu nadšení. Například v USA je Food not bombs zařazeno mezi teroristické organizace, podle Tkáče je hlavním důvodem fakt, že američtí aktivisté hodně upozorňují na zbrojení a nedostatky systému, který se této kritice brání perzekucí. Peter Tkáč rozdává s dalšími aktivisty jídlo každou sobotu. Foto: Alena Augustová

Pochybnosti o smyslu Food not bombs mají i lidé v Česku. „Myslím si, že rozdáváním jídla v ulicích Brna tito lidé ničemu moc nepomohou. Dle mého názoru je potřeba koncepčního řešení třeba v podobě svozu jídel z brněnských restaurací. Vím, že se to už tak děje, ale snažila bych se toto řešení ještě více podporovat a nasytit tak co nejvíc lidí, uvedla studentka environmentálních studií Lenka Hudcová. Mrhání potravinami by řešila spíš vzděláváním. „Plýtvání v západních zemích se dle mého názoru nedá uplně zabránit. Situaci by mohla zlepšit osvěta hlavně ve školách a taky by mělo být apelováno na rodiče třeba informačními letáky nebo jinými akcemi," řekla Hudcová. A není jediná, kdo o efektivitě této formy aktivismu pochybuje. „To, co dělají, je záslužná činnost, ale působí to na mě jako výkřik do zpustošeného světa, který si i s tímto hnutím bude vesele pustošit dál. Já sám potravinami plýtvám, i když z toho nadšený nejsem. Většina průměrných pracujích lidí tenhle problém prostě nevnímá," uvedl Martin Blažek, který pracuje ve firmě vyrábějící automaty na kávu.

Hnutí Food not bombs vzniklo v americkém Bostonou v osmdesátých letech minulého století, kdy demonstrující proti jaderné elektrárně potřebovali nalákat na svůj happening dostatek lidí. Snažili se totiž předvést tak zvanou soupline, tedy frontu na polévku, která se stala symbolem krize třicátých let. Použili zeleninu, kterou by v obchodech jinak vyhodili, protože se neprodala a o protestu a rozdávání jídla řekli bezdomovcům na místní ubytovně. Akce měla úspěch a tak aktivisté začali rozdávat jídlo pravidelně, časem se hnutí rozšířilo do celého světa včetně rozvojových zemí.

Klíčová slova: food not bombs, aktivismus, jídlo místo zbraní, plýtvání

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.