29.03.2013 15:01


Ženské a mužské profese opačné pohlaví nelákají

Autor: Martina Hanušová | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Zpravodajství

Manikérka, kosmetička, pilot nebo počítačový expert. Co že mají společného? Jsou to typicky ženská a mužská povolání. Objeví-li se v jejich řadách osoba opačného pohlaví, čeká ji boj s předsudky a nepochopením. Možná však i obdiv a uznání. Mnoho lidí ale o zaměstnání, které je z hlediska pohlaví netradiční, vůbec neusiluje.

Brno – Osmadvacetiletý Jiří Šimorda z Kroměříže přemýšlel, jak při výběru zaměstnání skloubit své dva velké zájmy - hudbu a sport. Když se rozhodl pro povolání učitele v mateřské školce, lidé v jeho okolí byli velmi překvapení. Tato práce je totiž tradičně označována jako ženská a v České republice se jí věnuje jen necelá třicítka mužů.

„Když jsem hledal zaměstnání, věděl jsem, že práce učitele ve školce není úplně běžné mužské povolání. Práce s dětmi mě ale vždy opravdu bavila a v žádném případě jsem se odradit nenechal,“ říká Šimorda. Přestože zákony v České republice jasně stanovují rovnost a zakazují jakoukoliv diskriminaci na základě pohlaví, v běžném životě nadále převažují názory ovlivněné historií a zvyky. Některá povolání jsou zkrátka stále „ženská“ a některá „mužská“.

Rozdělení pracovního trhu podle pohlaví je jedna z mnoha otázek, kterou se zabývají odborníci na genderovou problematiku. Příliš velká převaha určitého pohlaví nad druhým totiž může znamenat horší pracovní podmínky, nerovnoměrné platové ohodnocení, nižší prestiž některých odvětví či menší kvalitu vykonané práce.  Problém přitom často není v tom, že by zaměstnavatelé daného uchazeče či uchazečku nechtěli přijmout.  Ženy a muži o netradiční volbě zaměstnání ani neuvažují.

„Příčiny můžeme hledat ve výchově. Rodiče chlapce podporují v činnostech, jako je matematika, stavebnictví, nebo informatika. Dívky nacházejí podporu v oborech pečovatelství, zdravotnictví či vzdělávání,“ říká studentka oboru genderových studií  Michaela Honelová.  

Jiří Šimorda si však na přístup své rodiny nemohl stěžovat. „Rodiče mě neustále utvrzovali, že to bude skvělá věc a velmi mě v mém rozhodnutí podporovali,“ říká. Od mládí jezdil na dětské tábory jako vedoucí a na střední pedagogické škole už měl jasno, že se chce věnovat práci ve vzdělávání.

Školství je přitom typickým příkladem odvětví, ve kterém většinu zaměstnaných tvoří ženy. Podle Českého statistického úřadu v něm pracuje přes 225 tisíc žen, ale jen necelých 60 tisíc mužů. Ti se navíc soustředí především ve vedoucích funkcích a směrem k nižším stupňům se jejich počet snižuje. Na prvním stupni základní školy a ve školkách je přítomnost mužů velice vzácná.  

„V posledních osmi letech se o pozici učitele na prvním stupni žádný muž neucházel,“ říká ředitel základní školy v Zubří Stanislav Petružela. Dodává však, že by větší počet mužů v pedagogickém sboru uvítal.  „Je pravda, že zaměstnavatelé jsou většinou mile překvapeni. I rodiče dětí jsou rádi, že je ve školce mužský prvek,“ dodává Jiří Šimorda. 

Odvětvím, ve kterém jsou naopak v přesile muži, je například stavebnictví. V roce 2011 v tomto oboru pracovalo téměř 430 tisíc mužů, ale pouze 35 tisíc žen. Muži v drtivé převaze pracují v dopravě a skladování, údržbě motorových vozidel, elektrikářství a plynařství, nebo se věnují práci s počítači. 

Odborníci se však shodují na tom, že ideální prostředí pro pracovní výkon představuje smíšený kolektiv s vyrovnaným počtem mužů a žen. Podle Hany Velíškové z České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů má různorodost zaměstnanců výrazný vliv na celkový pracovní výkon. Je proto v zájmu vedení firem, aby dbalo na rovné zastoupení ve všech pozicích. „Větší počet mužů bych ve své profesi uvítal. I přes časté překvapené pohledy lidí, se kterými se setkám, jsem však se svou prací spokojený. Je to můj velký koníček a rozhodně nelituji, že jsem si ji vybral,“ shrnuje Jiří Šimorda.

Klíčová slova: gender, pohlaví, zaměstnání, muži, ženy

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.