02.11.2010 22:05


Změna času - dobový (zlo)zvyk

Autor: Ondřej Topinka | Kurz: Online Stisk | Kategorie: Publicistika

Když se o víkendu měnil čas, byl jsem rád. Ne kvůli získané hodině spánku, ale především proto, že tento krok chápu jako návrat k normálu.

Letní čas u nás bez přestávky funguje již od roku 1979, předtím se krátce objevil v době první světové války a později dlouze během války druhé. Samotnou myšlenku letního času v žertu popsal v roce 1784 americký vynálezce bleskosvodu Benjamin Franklin. Jeho ironie však byla myšlena tak, aby lidé dříve vstávali i chodili spát. Myšlenka lepšího využití denního světla tím ale byla zaseta a zcela vážně míněna vyklíčila v roce 1907 v hlavě britského stavitele Williama Walleta. Tomu se dokonce podařilo přesvědčit i jednoho z poslanců, ale nakonec návrh neprošel.Topinka

Jeho myšlenka ale nakonec byla z důvodů energetické úspory uvedena v život - nejprve v období první světové války a později i za doby války druhé. Ze stejného důvodu se pak na území naší republiky na přelomu let 1946/47 zavedl jednorázově i čas zimní – ručičky se posunuly o hodinu dozadu, což nám vyneslo světové unikum. Po výčtu těchto údajů však člověka napadne – má letní čas v dnešní době ještě nějaký význam?

Argumentem zastánců je stále úspora energií. Ta je ovšem přinejmenším lehce diskutabilní, zvláště s ohledem na vyjádření Pražské energetiky, podle níž je ona úspora minimální a pohybuje se kolem jednoho procenta.

Argumentem, na který zastánci letního času nemají odpověď, je špatný vliv časového skoku na zdravotní stav člověka. Tato razantní změna způsobuje, že lidé jsou pak unavení, jejich biorytmus je naprosto rozhozený a dlouho trvá, než se opět srovná. Nejvíce se tato akce podepisuje na dětech a na starých lidech. Ti jsou totiž zvyklí na pravidelnost svých dní a skokový posun o jednu hodinu je tak vychýlí nejvíce. Důsledkem pak mohou být psychické, ale i zdravotní potíže.

Zastávám názor, že pokud příroda snižuje dávky slunečního světla postupně a pozvolna, nemáme právo ji suplovat a hrát si s časem podle svého uvážení. I proto si myslím, že letní čas je zkrátka přežitek, který naše moderní společnost nepotřebuje. Lidé svítí podle všeho pořád stejně a nic jim v tom nezabrání. Smutným faktem pak zůstává, že díky Evropské unii je náš život řízen normálním časem menší část roku, než časem posunutým. Dříve končil letní čas v září, od roku 1996 však končí v říjnu.

Proč? Asi proto, že energetické ztráty za říjen se rovnají ziskům za září. 

Klíčová slova: letní čas, klady a zápory

Hodnocení příspěvku

1 | 2 | 3 | 4 | 5 (1 - nejhorší, 5 - nejlepší)

Vkladání nových komentářů skončilo.